Dvanáct znaků racionality: zvědavost, oproštění, osvícení, stálost, argument, empirismus, jednoduchost, pokora, smysl pro dokonalost, přesnost, odbornost a touha po naplnění.
Na Kobylce 12      Patronka Vandy      Radnice      Kontakt      Admin    Home     Login

Dýňování pro pokročilé.....kapitola 2.

Autor Ing. Jitka Jiříková

Ochrana

Ochrana rostlin se v podstatě v našich podmínkách scvrkává téměř výhradně na postřiky proti padlí, mšicím a likvidace slimáků.  Vše se děje v podstatě až při výskytu patogenů. Preventivně se může použít na postřik jedině přípravek Ortiva, který je systémový a zasahuje proti houbovým chorobám včetně padlí tykvovitých. Další postřiky následují až při prvním výskytu padlí na listech rostlin. Kupodivu větší výskyt této choroby jsme zaznamenali v suchém a extrémně teplém loňském létě (2015) než v předloňském poněkud chladném a vlhčím. Předloni byly rostliny napadeny v podstatě ke konci  vegetace a postřiky nebyly defakto příliš nutné. Loňská sezóna naopak překvapila brzkým nástupem choroby už začátkem srpna. Na téměř ideálním stanovišti  - slunné pole v zahradnické firmě, se projevila dříve než na mém polostinném záhoně doma na zahradě a téměř stinném záhoně v zámeckém parku u koní. Obě sezóny můžeme srovnat hierarchický žebříček napadením padlím mezi jednotlivými odrůdami dýní (všechny byly vysázeny na firemním políčku vedle sebe ve stejných podmínkách), vždy první byly napadené cukety, následované patisony a špagetovými dýněmi. Postupně začaly být napadené i krátkovegetační hallowenky, hokaida a krátkovegetační máslovky.  Nejdéle odolávaly náporu dlouhovegetační odrůdy. Vedle pole na kompostu  se samy vysemenily z předloňských dýní Německá centýřová a voříšek, kterého jsme odhadli na křížence Uchiki Kuri a Rouge Vif d´Etampes (Popelky).Tyto "samovýsevy" zmiňuji proto, že rostly samy na kompostu a tudíž na silně organicky vyhnojeném materiálu. Padlí dostaly též, ale jako jediné tyto dýně po postřikách reagovaly úplným uzdravením. Kdežto na rostlinách na poli postřiky pouze chorobu na nějaký čas pozastavily. O tom , že silné organické hnojení má vliv nejen na výnos, ale i na zdravotní stav rostlin mě přesvědčilo i to, že záhon u koní, který byl ve velkém polostínu, ale strategicky je sotva 20 metrů od hnojiště, takže v něm skončilo velké množství koňského hnoje, tak rostliny na něm prakticky padlí nedostaly až ke konci vegetace, kdy už byly téměř mrtvé. Plochy hnojené umělými hnojivy zřejmě nejsou schopné tuto "zvýšenou imunitu" rostlinám poskytnout byť pokryjí potřebné množství živin. Na padlí jsme testovali přípravky Ortiva, Zato 50 WG, Discus a Kumulus WG. Ortiva je vhodná v počátcích či preventivně, protože jako jediná působí částečně systémově. Zato a Discus působí inhibicí růstu houbových patogenů, takže ošetřený porost vypadá v podstatě stejně, moučnaté skvrny nemění barvu ani svou velikost, ale nešíří se dál. Po určitou dobu tyto přípravky stopnou další vývoj choroby. Sirnatý Kumulus je kontaktní přípravek, který mě osobně se zdál, že zabírá nejlépe. Na postříkaných listech moučnaté skvrny mycelií zhnědly a odumřely. Sympatická je i krátká ochranná lhůta přípravku. Ta je maximálně 7 dní, takže se může použít v podstatě i těsněji před sklizní. Nedostává se do pletiv rostliny a snadno se z povrchu opláchne, takže je ideálním přípravkem na závěr. Ovšem pokud by měl udržet porost "čistý" po celou sezónu, musel by se stříkat v podstatě každý týden a pokud by bylo deštivo, byl by nefunkční. Takže i ochrana značně závisí na vývoji počasí.

             Padlí tykvovitých

                                    Moučnaté skvrny padlí tykvovitých na dýňovém listu.

                    Záhon u koní

                       Zdravý poněkuď přehušťěný záhon, který byl vyhnojený koňským hnojem.

Mšice se stříkají povětšinou přípravkem Mospilan 20 SP a  až se vyskytnou. Postřik lze spojit s preventivním použití Ortivy ve smíchání přípravků a jedním postřikem porostu. Pokud tedy mšice nalétávají a jsou v takovém množství, že je nutné stříkat.

Slimáci škodí zejména zahrádkářům, ve velkovýrobě se povětšinou neřeší. Nejlépe se likvidují moluskoidy typu Vanish, Slimax a Ferramol, který "nebere" teplokrevné živočichy na rozdíl od předchozích dvou. Osvědčila se kombinovaná ochrana v trávení slimáků granulemi v prvním slimáčím útoku na jaře a poté, metoda pivních pastí, která správně provedená, reguluje zbytek přeživších. Pivní metoda je jednoduchá. Je nutné mít hlubší nádobu nikoliv misky. Slimákům totiž pivo chutná, ale nezabije je. Takže my potřebujeme, aby se utopili, nikoliv "opili jak zákon káže" při průlezu mělkou miskou a po vyspání kocoviny se druhý den dostavili zase. Mezi rostliny tedy zapustíme buď kompotové sklenice aspoň půllitrové a větší, tak že okraje jsou v úrovni terénu. Můžeme použít i třeba přepůlené pet láhve či cokoliv hlubšího. Tyto nádoby napoprvé naplníme ze 3/4 pivem. Jakýmkoliv pivem, naštěstí slimáci nejsou fajnšmekři (nemohu mluvit za ty z okolí  Starého Plzence) a stačí jim i nechutná "zrzavá voda". Slimáci se naučí lézt a topit v nádobách, pak stačí po pár dnech obejít pasti a vylovit mrtvolky a dolít pivo i obyčejnou vodou. Skutečně stačí, aby byla tekutina jen ovoněná pivem. Takto značně zredukujeme výskyt slimáku, což se projeví i v následujících sezónách, kdy na našem pozemku bude výskyt těchto nesympatických zvířátek daleko nižší, než třeba u sousedů. Pomůže i sběr, ale není tak účinný jako travičství a topení v pivu.

Dalším problémem v okrajových lokalitách bývají bažanti.Velice rádi naklovávají plody a ty se pak kazí a hnijí. Na bažanty neplatí nic kromě každodenní raní obchůzky pěstební plochy. Pokud jsou neustále vyrušováni, tak se nakonec stáhnou škodit jinam.

Nejčastější chyby

Zdá se vám, že jste udělali maximum a úroda je přesto malá? Existuje pár věcí, které jste mohli přehlédnout a nebo také mohlo nastat pár jiných chyb, které nemůžete ovlivnit. To s čím skutečně nehnete je vývoj počasí. Tykve jsou rostliny sice jednodomé, což znamená, že samičí i samčí reprodukční orgány jsou na jedné rostlině, leč ve dvou typech květů. Stejně jako třeba u okurek má rostlina květy čistě samčí a zvlášť samičí. Problém vzniká při dlouhodobějším období extrémních teplot. Delší chladna (cca do 15°C) či naopak dlouhotrvající vedra (cca 30°-35°C a víc) způsobují, že na rostlinách kvete pouze jeden typ květů. Pokud nekvetou současně jak samičí, tak samčí květy, nemůže dojít k opylení květů a to snižuje výnos. Pokud je skutečně extrémně po delší období, může i létat méně opylovačů. Dýně jsou hmyzosnubné a tedy potřebují hmyz. Těžko rovněž ovlivníte prudké přívalové srážky, zejména ty s krupobitím. Silné krupobití může bohužel předčasně ukončit vaše zahradnické snažení.

Co ovlivnit můžete

Chcete za každou cenu  bioprodukci? Nikdo nechce jíst zeleninu či ovoce plné postřiků, ale je pravda, že v dnešní době bez postřiků bohužel už nevypěstujete téměř nic. Pokud vám bude přát počasí a sezóna bude bez extrémních meteorologických výkyvů, pokud vyberete vhodné odrůdy vzhledem ke šlechtění k vyšší odolnosti k houbovým chorobám, budete mít slunečné stanoviště, dostatečnou zálivku vždy ke kořenům a nikdy přes list a záhon poctivě vyhnojený organickým hnojivem - hnojem či kompostem nebo dokonce rostliny mají možnost žít přímo na kompostu, můžete mít štěstí a tuto konkrétní sezónu vypěstovat dýně téměř bez postřiků.  Postřiky se nedělají vždy preventivně, ale až při prvních příznacích napadení. Pokud nepřiletí mšice, vyhne se vám padlí atd. nemusíte stříkat. Ale je to jen náhoda. Téměř vždy se něco objeví a pak není nad čím váhat a použít chemii. Včasný zásah totiž minimalizuje ostatní zásahy. Rozjetou chorobu či škůdce už povětšinou nezastaví nic, jen ho maximálně zpomalíte. Pokud se tedy postavíte k ochraně s tím, že budete chránit jakmile se objeví potřeba, dokážete si udělat zeleninu jen třeba se třemi postřiky i méně. Ať se vám to líbí či ne, toto je stále ještě BIO proti tomu, jak se stříká ve velkovýrobě klasické a i u biofarmářů. Na  biofarmách totiž stříkají téměř pořád, jen používají slabší  postřiky s kratšími ochrannými lhůtami schválené pro BIO.  Takže nevzdávat se chemické ochrany rostlin, když je zapotřebí. Způsob zálivky také dokáže hodně poškodit. Pokud zaléváte přes list a ještě třeba v pravé poledne, voda přehřáté rostliny může pěkně "popálit". Rovněž není ideální rostliny přehnojit. Správně vyhnojený záhon dodá živiny na celou sezónu a není nutné přihnojování. Jestliže z nějakého důvodu nebylo řádně vyhnojeno před výsadbou, je důležité přihnojit, ale jen v prvních dvou třetinách sezóny a přiměřeně. Pokud máme rostliny tmavě zelené až modré z nadbytku dusíku, budou tvořit velké množství šlahounů a listů, ale málo plodů a ty budou špatně vyzrávat.

Nadívaná cuketa

Dýně jsou nejen krásné a chutné, ale i vděčné rostliny. S trochou slunce, vody, živné půdy a selského rozumu pěstitele (někdy i bez něj) dokážou doslova zázraky a proto bychom tyto plodiny neměli opomíjet jak na zahrádce, tak v kuchyni.

 

 Nadívaná cuketa s hokaidobramborovou kaší.

    

    

 

  

           Zásoba

                     Pár prken přes pohovku v chodbě vytvoří zimní zásobárnu dýní pro celou rodinu.

Vaše komentáře a dotazy?





Zbývá znaků.         
Pozn. komentáře jsou před zveřejněním schvalovány administrátorem